4 největší mýty o hypotékách

Hypotéka je zlo. Člověk se zadluží, potom dlouho splácí a pořád myslí na to, aby měl na splátky. Souhlasíte? Neměli byste. Ve skutečnosti stačí znát pár základních věcí na to, aby hypotéka sloužila vám a ne vy hypotéce. Jaké tedy jsou ty největší mýty o hypotékách?

1. Hypotéka je zlo

Tento mýtus vychází z přesvědčení, že hypotéka je dluh a všechny dluhy jsou špatné. Toto platí naprosto jednoznačně např. u kreditních karet nebo spotřebitelských úvěrů na vánoční dárky, ty jsou špatnými dluhy. Existují ale i „dobré dluhy“. Pokud vám spotřebitelský úvěr pomůže rozjet podnikání, které vám přinese v příštích letech několikanásobně větší zisk, než je velikost dluhu – jedná se o špatný dluh? Nejedná, je to „dobrý dluh.“

A stejně je to i u hypoték z několika důvodů:

  • Umožní nám přestěhovat se do vlastního, aniž bychom zaplatili hotově velkou částku.
  • Umožní nám koupit nemovitost na pronájem, aniž bychom ji koupili za hotové.
  • Úrokové sazby hypoték jsou obecně příznivé, příznivější, než u spotřebitelských úvěrů (nyní  jsou dokonce velmi příznivé).

Podstatné je ale také to, abychom peníze, které nemusíme dát na nemovitost hotově, neschovávali pod peřinou, ale investovali je. Stejně tak je nutné dobře pracovat s výší hypotéky v poměru k příjmům rodiny – s menšími příjmy rodiny nemůžeme chtít baráček v Hollywoodu a zadlužit se tak neúměrně k našim příjmům.

 

2. Hypotéka je nejlepší na co nejkratší dobu

Hypotéka na kratší dobu je ve všech ohledech horší, než hypotéka na dobu delší. Splátka této hypotéky je vyšší, tudíž nás uváže sice na kratší dobu, ale k větším částkám. Pokud by z jakéhokoli důvodu vypadl pravidelný příjem rodiny,  je větší pravděpodobnost, že splátky hypotéky  budou problémem  právě v tomto případě, protože budou příliš vysoké. Zároveň protože většina cashflow rodiny jde do splátky hypotéky, tato rodina nebude moct investovat mnoho peněz, v nejhorším případě vůbec nic. Ve 45 letech tak sice bude již bez hypotéky, ale s 0 Kč naspořenými na důchod.

Nejlepší je proto vzít si hypotéku na co nejdelší dobu a zároveň investovat. V případě náhlého výpadku příjmů splátky jednodušeji pokryjeme z finanční rezervy, případně z investic. Volné cashflow, které nám zbývá zbývá díky nižší splátce hypotéky, tak můžeme použít na tvorbu finanční rezervy, případně zhodnotit v investicích.

 

3. Hypotéku hodně přeplatím, hlavně tu dlouhou

Když si jednoduše vynásobíme velikost splátky delší hypotéky a dobu, na kterou ji máme, vyjde nám vyšší číslo, než u kratších hypoték. Hypotéku takzvaně „více přeplatíme“.  Tento výpočet je ale velmi zrádný. Dnešní peníze totiž nejsou to, co budou peníze za 10, 20, 30 natož 40 let. Peníze podléhají inflaci, stejně jako naše hypotéka. Náš dluh je tak vlastně v čase menší a menší. Proto se tímto jednoduchým násobením řídit nesmíme. Naopak – delší hypotéka nás právě díky menší splátce a možnosti celých 30, 40 let investovat bude stát ve výsledku mnohem méně, než hypotéka krátká.

 

4. Hypotéku je dobré co nejdříve splatit

Tato věta také není vždy pravdivá. Pravidlo, jestli je výhodné hypotéku splatit, nebo ne, je jednoduché. Existuje nyní investice, která mi na stejný časový horizont vydělá více? Poté srovnejme úrokovou sazbu hypotéky a průměrný roční výnos dané alternativní investice. Pokud hypoteční úrok je 2-4% p.a. a jsem na začátku investičního horizontu (=mladý), není těžké najít nástroje, které ji ročně překonají – akciové fondy s přehledem a vhodně vybrané nemovitosti většinou také. Hypotéku je tak škoda splácet. Pokud je ale úroková sazba hypotéky vyšší (např. okolo 7% p.a.) a do konce investičního horizontu nezbývá mnoho času, její splacení bude dobrým krokem.

 

Zdroj: www.financnisvoboda.cz